Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti

Zde uvádíme vysvětlení k nejčastěji uváděným pojmům týkající se exekuce nemovitosti.

1. Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti.
2. Nařízení exekuce
3. Zástavní právo smluvní
4. Zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu

ad 1) Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti

Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti je jedním z tzv. exekučních titulů. Jde o listinu, kterou vydává soudní exekutor a na jejímž základě může být nemovitost prodána v nedobrovolné dražbě. Vydání exekučního příkazu k prodeji nemovitosti však ještě nemusí nutně znamenat, že bude nemovitost opravdu dražena. To jsou např. situace, kdy dlužník začne dluh řádně splácet.

V případě exekučního příkazu k prodeji nemovitosti platí institut fikce doručení (považuje se za doručený, přestože není možné zásilku adresátovi doručit).

ad 2) Nařízení exekuce

Vydání exekučního příkazu k prodeji nemovitosti ještě musí předcházet nařízení exekuce, a to usnesením soudu o nařízení exekuce. Pokud je takové usnesení vydáno, je o tom rovněž učiněn záznam v katastru nemovitostí. Tímto usnesením však nemovitost není reálně dotčena, postihuje ji až exekuční příkaz k prodeji nemovitosti vydaný exekutorem. Usnesení o nařízení exekuce je účastníkům exekučního řízení doručeno prostřednictvím exekutora, který je usnesením rovněž stanoven.

V případě usnesením o nařízení exekuce neplatí institut fikce doručení. Pokud je adresát neznámého pobytu, ustanoví však soud opatrovníka.

ad 3) Zástavní právo smluvní

Zřízení zástavního práva smluvního znamená, že nemovitost slouží jako jistina, tzv. zástava. Je zřizováno ve prospěch oprávněného. Většinou zajišťuje peněžitý závazek dlužníka a je tedy zřizováno ve prospěch věřitele (např. v případě hypotéky je zřizováno ve prospěch banky). V praxi to znamená, že pokud není pohledávka uspokojena, tzn. není např. řádně splácena hypotéka, oprávněný (věřitel, banka) může navrhnout uspokojení své pohledávky zpeněžením zástavy. To jsou případy exekuce nemovitostí a jejich prodeje v nedobrovolných dražbách.

ad 4) Zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu

Princip je stejný jako u zástavního práva smluvního s jedním rozdílem. Zatímco zástavní právo smluvní je zřízeno dobrovolně (vlastník souhlasí se zřízením zástavního práva, typickým příkladem je jištění úvěru), v případě zástavního práva z rozhodnutí správního orgánu je o zřízení zástavního práva rozhodnuto správním orgánem (úřadem). Může se např. jednat o rozhodnutí finančního úřadu, který si tímto způsobem jistí úhradu dluhů daňového poplatníka. Obdobný případ je také zástavní právo soudcovské, které však vznikne na základě rozhodnutí soudu, nikoli úřadu.

Ke všem výše uvedeným

Všechny tyto skutečnosti se do listu vlastnictví na katastru nemovitostí zapisují do části „Omezení vlastnického práva“, čímž také jsou. Jak již napovídá název, objeví-li se v katastru nemovitostí takové záznamy, znamená to, že vlastník nemovitosti je v nakládání s ní nějak omezen. V praxi to většinou znamená, že nemovitost nelze převést na jinou osobu nebo s ní i jinak nakládat, např. zřídit k nemovitosti věcné břemeno.

Do kolonky „Omezení vlastnického práva“ v listu vlastnictví se zapisují také záznamy, které signalizují, že je nemovitostí zajištěn nějaký závazek (např. hypotéka, úvěr atd.). To je případ zástavního práva. Při nesplnění závazku, který je jištěn nemovitostí pak hrozí, že bude nemovitost prodána exekutorem. Kromě toho nelze např. nemovitost převést na jinou osobu bez souhlasu toho, v jehož prospěch je zástavní právo zřízeno (např. banky – v případě hypotéky).

Data vzniku veškerých omezení vlastnického práva jsou v listu vlastnictví (výpis z katastru nemovitostí) uváděna. Pokud jste je nenašel, zřejmě jste použil k ověření aplikaci k nahlížení, která nemusí obsahovat kompletní údaje, které v katastru nemovitostí zaznamenané jsou. Je třeba si dojít na katastrální úřad a požádat o (úřední) výpis z katastru nemovitostí. Ten má také váhu právního dokumentu.